Memories in surroundings
sakrální památky
Kostel, který je dominantou města byl postaven v pozdně gotickém slohu roku 1565. V letech 1754 - 1757 barokně přestavěn.
zřícenina hradu
Výrazná zřícenina hradu založeného počátkem 14. století s následnými pozdně gotickými přestavbami. V roce 1422 odolával obléhání husitským vojskem. Zpustl v polovině 16. století.
zřícenina hradu
Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.
zřícenina hradu
Hrad z 14. století. Od roku 1567 se uvádí jako pustý. Nebyl již nikdy obnoven. Dnes turisty oblíbená zřícenina v těsném sousedství Plzně.
torzo hradu
Doba vzniku hradu není známa. Předpokládá se, že již ve 14. století stál. Malý šlechtický hrad měl díky rozložení skal a terénu dvě jádra. Zanikl pravděpodobně v době husitských válek. Dochovaly se valy a příkopy.
torzo hradu
Mohutný příkop a val zaniklého hradu s pravidelným, obdélným jádrem. Postaven asi na zač. 14. st. Hroznatovci. Páni z Frumštejna doloženi v letech 1357-1475, ve 2. pol. 15. stol. nejméně dvakrát dobyt, poté opuštěn, roku 1521 uváděn jako pustý.
zřícenina hradu
Hrad Krasíkov založen kolem 13. stol. Prvním držitelem Jiří ze Skviřína purkrabí z Přimdy. R. 1644 hrad zcela vyhořel.1647 byl obsazen švédským gen. Wranglem. Po vymření rodu Švamberků přešlo dědictví na Krištofa z Heissensteina.
zřícenina hradu
Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.
zámek
Barokní zámek, vystavěný kolem r. 1700 z původní tvrze kterou vlastnil v r. 1670 kladrubský klášter. V r. 1972 byl zámek opraven a rozšířen Josefem Erbenem v empírovém slohu. Nyní se v zámku nachází mateřská škola a kanceláře.
torzo hradu
Zbytky hradu při barokní sýpce. Hrad založen v pol. 13. st. pány ze Svojšína. Po r. 1450 hrad přestavěn a rozšířen Švamberky. R. 1647 pobořen v bojích se Švédy. Po r. 1648 na rozkaz Ferdinanda III. zbořen, aby nemohl sloužit při odboji proti císaři.