Memories in surroundings
zřícenina hradu
Zříceniny hradu postaveného v l. 1290-95 odpůrci vratislavského biskupa. Po r. 1296 předán biskupství. R. 1441 se hradu zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna. Biskupské oddíly hrad oblehly a dobyly. Po r. 1505 byl pobořen. Dochován je fragment věže, zdi.
zřícenina hradu
Zříceniny hradu z konce 13. st., který sloužil jako ochrana zlatých dolů a vstupu na území vratislavského biskupství. Měl obranný příkop široký 15-30 m. Dnes zbylo 9 m vysoké torzo okrouhlé věže. Hrad byl zničen v pol 15. st.
zřícenina hradu
Pozůstatky středověkého hradu, z něhož se zachovala jen mohutná válcová věž, využitá dnes jako zvonice kostela. Postaven před r. 1290. Za třicetileté války poničen několika vpády Švédů, v r. 1642 již neobyvatelný.
torzo hradu
Skromné zbytky hradu z přelomu 13. a 14. století postaveného k ochraně zemské stezky mezi Zlatými Horami a Vrbnem. V průběhu 14. století byl opuštěn a od té doby je pustý.
torzo hradu
Až půjdete po zelené značce a uvidíte velkou skálu (viz. obr.) projděte kolem ní dolů a tam naleznete skromné zbytky strážní věže. Pod tímto místem z kopce je další strážní hrádek. Na místo nevede žádná cesta.
Pustý zámek, Weisenštejn, Vaisenštejn, Pustý hrad (13.7 km)
torzo hradu
Téměř zaniklý hrad. Zmiň. v pramenech pouze v zápisu o loupež. vpádu rytíře Ulmana z Linavy na úz. vratislav. biskupství, po němž se stáhl na hrad "weyssensteyn". Datum zápisu neznámý, odhadem obd. 1318-1342. Nálezy keramiky z obd. 14.-15. stol.
zámek
Zříceniny hradu založeného rodem Wustehubůz na počátku 14.století. Hrad opuštěn koncem 16. století. Dispozice části hradu použity pro stavbu renezančního zámku.
6
Po cestě z hradu Edelštejna na Koberštejn potkáte zříceninu kaple sv. Marty. Dodnes je zachovalá část fresky nad oltářem.
torzo hradu
Skromné zbytky kdysi nejmohutnějšího slezského hradu z 13. století postaveného biskupy na ochranu osad. Pobořen v r. 1467 biskupem Joštem. Romantické přestavba na počátku 20. stol. ztroskotala kvůli nedostatku financí
torzo hradu
Zbytky gotického hradu opavských vévodů. Poprvé zmíněn r. 1348, v 16. st. uváděn již jako zřícenina. Dochovány základy hradeb a zřejmě věžovitého paláce.