Memories in surroundings
zaniklý hrad
Zaniklý hrádek z roku 1534 vystavěný v souvislosti s hornickou činností v oblasti. Od roku 1561 se uvádí jako pustý.
ostatní
Připomínána v pol.15.st. R.1525 přistavěna renesanční věž. V r.1610 přestavěna, ozdobena sgrafity. V průčelí věže postavy vysokých obrů z r.1641. V r.1789 přidány hodiny. Věž v základu čtyřboká a v patře osmiboká. Přestavěna v r.1912 a v roce 2002.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z poloviny 15. století založeného Mikulášem Zilvárem. Od 2. poloviny 16. století neobydlen. Celé 17. století označován jako pustý.
sakrální památky
V obci se nachází kostel sv. Vojtěcha s gotickou bránou a ohradní zdí kolem hřbitova. Na tomto hřbitově lze nalézt hroby tří rakouských vojáků, kteří podlehli zraněním z prusko rakouské bitvy u Trutnova v roce 1866. Na faře zde v roce 1628 ...
zřícenina hradu
Zbytky gotického hradu z 2. pol. 13. st. Celou svou existenci patřil Valdštejnům. Rozkvět zažil ve 14.-15. st. díky okolní těžbě rud a zlata, poč. 16. st. přestal být využíván a r. 1543 je již pustý. Odkryta je část věže poškozeného odstřelem.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad z poloviny 13.století vystavěný řádem německých rytířů. Roku 1325 po převzetí Růtem z Turgova hrad zpustl a brzy zanikl.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad, založen v 2. pol. 13. stol. pány ze Švábenic jako mocenský opěrný bod v rámci kolonizačního podnikání. S odchodem tohoto rodu z Trutnovska na přel. 13. a 14. stol. ztratil hrad svůj smysl a postupně zanikl.
pevnost, bunkr
Stachelberg je největší dělostřelecká tvrz, která byla součástí dělostřeleckého opevnění. Měla chránit sousední pevnostní linii a bránit průlomu německé armády přes Libavské sedlo. Stavba byla zahájena někdy v roce 1937 a v roce 1938 byla opuštěna ...
zaniklý hrad
Pozůstatky po hradu, který vznikl před r. 1333. R. 1421 připojen ke Kumburku. Důsledkem toho rychle pustl. Dochováno dobře čitelné lichoběžné jádro, před ním předhradí , celý hrad obklopen mohutným příkopem a valem.
hrad
Gotický hrad postavený kolem r. 1322, přestavěn na renesanční zámek. Rozšířen za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Opuštěn po požádu r. 1830. Postupně opravován, zejména Harantovský palác.