Sights in the vicinity
sakrální památky
Pozdně románský kostel, postavený za biskupa Jana II. (1226-36) jako kombinace sakrálního a fortifikačního centra obce. Opraven v 17. století (přistavěna sakristie) a 1864 (třetí patro věže). Obranná patra věže zpřístupňuje schodiště v síle zdi.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu založeného v 1. pol. 14. stol. Jenecem z Janovic. V 16. stol. nazývaný zámkem. Na počátku 17. stol. již uváděn jako pustý. Zkázu dovršili Švédové roku 1641. Ve 20. stol. zřícenina sloužila jako obydlí chudině.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411-12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.
tvrz
Za Jana Vrábského z Vrábí r. 1542 se uvádí tvrz. R. 1586 tvrz koupil císař Rudolf II. Za třicetileté války poškozena. Obnovena r. 1681. Před rokem 1844 přestavěna na sýpku a pak chátrala. V 50. letech 20. st. využita jako skladiště, tím je dodnes.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu, zahájení stavby v letech 1260 - 1270. Stavebníkem říčanského hradu byl Ondřej ze Všechrom, jeho politické postavení vyžadovalo reprezentativní sídlo.
zřícenina hradu
Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.
zámek
Rezidence českých knížat a králů s největším chrámem v Čechách, symbol Prahy a české státnosti. Jedno z nejmalebněji položených panovnických sídel v Evropě.
zámek
Z r. 1416 je první zmínka o tvrzi, na sklonku 18. stol. uváděna jako zřícenina. Gallasové vybudovali nynější zámek. Působí spíše dojmem předměstského domu, než zámku.
zámek
Nevelký zámeček z 2. poloviny 17. století, po zřízení vrchnostenského dvora postavený dominikány. Ti jej v roce 1860 směnili s baronem Ringofferem za statek v Libni. V zámečku bývala kaple sv. Augustina.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad. V pís. pramenech připomínán jen jednou, r. 1387 při lokalizaci vinice. Předpokládá se, že hrad byl majetkem plasského kláštera, což vysvětluje minimum zmínek o jeho existenci, v blízkosti Prahy jinak překvapivého. Přesná lokace neznámá.
zámek
Za Olbramoviců je z r. 1380 zmínka o tvrzi. V r. 1691 za Václava Vojtěcha ze Šternberka probíhala přestavba tvrze na zámek. V letech 1827 a 1857 zámek vyhořel, obnoven byl v empírovém slohu. Od r. 2004 zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce celého objektu.
torzo hradu
Nepatrné zbytky zdí hradu. Postaven po r. 1357 v místě keltského sídliště, do r. 1421 patřil klášteru v Klášterní Skalici, r. 1452 již pustý. Jsou patrny zbytky příkopů a valů.
zámek
Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí postavenou koncem 14. stol. na čtvercovém půdoryse s vodním příkopem. Tvrz byla v 60. letech 16. stol. přestavěna na zámek. V letech 1960-64 byl zrekonstruován do podoby dvoukřídlé dvoupatrové budovy.
ostatní
V areálu hosp. dvora zámku Štiřín stojí konferenční centrum, dům Atis, pojmenovaný podle arch. Kačera, který ho koncem 90. let 20. stol. navrhl, projektoval a zčásti postavil. Převládající znaky zařazují dům k realizacím organické architektury.
sakrální památky
Kostel v Kounicích doložen jako farní r. 1352. Roku 1769 byla věž snížena o jedno patro. Gotická loď kostela r. 1834 stržena. V letech 1834-1836 vystavěna nová loď v novorománském slohu.
zámek
Jan Rudolf Trčka z Lípy v letech 1612 - 1634 postavil renesanční zámek. Za Václava z Morzina r. 1719 úpravy v barokním stylu. Další adaptace až v letech 1912 - 1913 a v letech 1949 až 1965. R. 1990 zámek vyhořel. Od r. 2004 postupná rekonstrukce.
torzo hradu
Hrad ze 14. stol., jeho zbytky zčásti zanikly odlámáním skály při stavbě železnice.
zámek
Tvrz asi z přelomu 14. a 15. stol. za husitství zanikla. Novou renes. tvrz založil v letech 1556-1563 Jan Sekerka. Po r. 1623 zpustla, r. 1680 se uvádí jako rozbořená. Jezuity byla přestavěna na barokní trojkřídlý zámek a podobu již nezměnila. Nyní v soukromém vlastnictví a rekonstrukci.
zámek
Prostý původně barokní zámeček od Ferdinanda Ignáce Schönpfluga z Gamsenberku z počátku 18. století, historický vzhled později setřen přestavbou na byty JZD.
zřícenina zámku
Zajícové z Hazmburka původní tvrz přestavěli na hrad na přelomu 14. a 15.stol. Lobkovicové v 16. stol. přestavěli na renesanční zámek, nechali jej zpustnout. Kryštof Karel Voračický z Paběnic po r.1699 začal zámek barokně upravovat, nebylo dokončeno.