Sights in the vicinity
hrad
Gotický hrad postavený kolem r. 1322, přestavěn na renesanční zámek. Rozšířen za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Opuštěn po požáru r. 1830. Postupně opravován, zejména Harantovský palác.
zaniklý hrad
Pozůstatky po hradu, který vznikl před r. 1333. R. 1421 připojen ke Kumburku. Důsledkem toho rychle pustl. Dochováno dobře čitelné lichoběžné jádro, před ním předhradí, celý hrad obklopen mohutným příkopem a valem.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad z poloviny 13. století vystavěný řádem německých rytířů. Roku 1325 po převzetí Růtem z Turgova hrad zpustl a brzy zanikl.
ostatní
Připomínána v pol.15.st. R.1525 přistavěna renesanční věž. V r.1610 přestavěna, ozdobena sgrafity. V průčelí věže postavy vysokých obrů z r.1641. V r.1789 přidány hodiny. Věž v základu čtyřboká a v patře osmiboká. Přestavěna v r.1912 a v roce 2002.
zřícenina hradu
Zříc. hradu Markvarticů z poč. 14. stol. Prodán Janem z Kumburka r. 1406 Janu Krušinovi z Lichtemburka. Vnější opevnění post. 1437-56 Hynek Kruš. z Licht. V 16. stol. maj. Trčků. Poničen Švédy, r. 1658 pobořen na příkaz císaře.
zámek
Barokní zámek vystavěný za Kotulínských z Kotulína a Křížkovic v r. 1725. Kněžna Růžena z Hohenlohe přistavěla pravé křídlo zámku. Zámek koncem 19. stol. vyhořel, byl znovu přestavěn jako dvouposchoďová budova s kulatou věží, bez slohových znaků.
zřícenina hradu
Hrad z 14. století vybudovaný Havlem Rybou z Bradlce. Za Viléma Trčky z Lípy byl Bradlec připojen ke kumburskému panství a zpustl. Dnes ve zříceninách.
torzo tvrze
Zachovalá podzemní část tvrze z 16. století na místě předchozího slovanského hradiště. Tvrz založil před rokem 1542 Majnuš Bukovský z Hustířan. Tvrz zpustla během třicetileté války a na jejích původních sklepích stojí novodobá budova.
zaniklý hrad
Zaniklý hrádek z roku 1534 vystavěný v souvislosti s hornickou činností v oblasti. Od roku 1561 se uvádí jako pustý.
sakrální památky
V obci se nachází kostel sv. Vojtěcha s gotickou bránou a ohradní zdí kolem hřbitova. Na tomto hřbitově lze nalézt hroby tří rakouských vojáků, kteří podlehli zraněním z prusko rakouské bitvy u Trutnova v roce 1866. Na faře zde v roce 1628 ...
zřícenina hradu
Zbytky gotického hradu z 2. pol. 13. st. Celou svou existenci patřil Valdštejnům. Rozkvět zažil ve 14.-15. st. díky okolní těžbě rud a zlata, poč. 16. st. přestal být využíván a r. 1543 je již pustý. Odkryta je část věže poškozené odstřelem.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad. Sídlo Mutiny z Vřešťova v 2. pol. 13. stol. R. 1348 maj. páni z Rýzmburka, v drž. rodu do poděbrad. doby (význ. politik Aleš Vřešťovský z R.). Za poděbrad. válek dobyt. Konec 15. stol. - r. 1638 maj. Kordulové ze Sloupna. Poté zpustl.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z poloviny 15. století založeného Mikulášem Zilvárem. Od 2. poloviny 16. století neobydlen. Celé 17. století označován jako pustý.
zámek
Renesanční zámek z počátku 17. stol., vystavěný Zikmundem Smiřickým a jeho syny. V roce 1620 poškozen výbuchem střelného prachu. Později raně barokně přestavěn na vévodské sídlo Albrechta z Valdštejna. Dnes je sídlem Regionálního muzea a galerie.
zaniklý hrad
Pozůstatky hradu s plášťovou zdí s dochovanými příkopy, valy a fragmenty zdiva, jehož vznik se předpokládá během první poloviny 14. století. V roce 1462 se uvádí jako pustý, jiné písemné zmínky nejsou známy.
zámek
Původní barokní zámek z první pol. 18. stol., majitel neznámý. V r. 1901 přestavěn rytířem Gastonem Malmannem ze Skřivan do novorenesanční podoby. Od r. 1913 majitel prof. dr. Václav Piťha. Po r. 1945 ve státním vlastnictví.
torzo hradu
Nevýrazná zřícenina hradu založeného v polovině 13. století Načeratem Hronovicem. Zpustl během poslední třetiny 15. století, od roku 1500 je již uváděn jako pustý. Zbytky hradu byly silně poničeny během prusko-rakouské války r. 1866 a později těžbou pískovce.
zřícenina hradu
Valeně klenuté sklepy, zbytky bergfritu a torza obvodové zástavby zbyly po hradu založeného Půtou z Turgovy před r. 1316. Koncem 14. st. byl majitelem Heřman z Choustníka. 1645 byl pobořen Švédy. v 17. st. zde byl klášter, v 18. st. sýpka.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad., zal. v 2. pol. 13. stol., patrně jako nástupce znič. hradu Vražba. R. 1370 prvním zn. majitelem Ješek z Neznášova. Jeho potomci připom. do r. 1457. R. 1494 hrad držel Bavor z Hustířan. Za jeho potomků opuštěn; r. 1542 pustý.
přírodní scenerie
Dolomitové jeskyně byly objeveny při těžbě vápence r. 1947. V l. 1954 - 1957 byly prozkoumány, r. 2.5.1969 otevřeny pro veřejnost. R. 1999 prohlášeny národní přírodní památkou. Nejdelší dolomitové jeskyně v ČR s největším podzemním jezerem tvoří systém chodeb a síní s bohatou krápníkovou výzdobou.